Na základě dotazu řádného člena SOVAK ČR připravil SOVAK ČR odpověď ve věci klasifikace vodovodního či kanalizačního potrubí jako přípojky.

Dotaz

Chtěl bych Vás touto cestou požádat o informaci, jak postupovat v případě kvalifikace vodovodního či kanalizačního potrubí jako přípojky.

Odpověď

Dle stávajících právních předpisů (zák. č. 274/2001 Sb.) je vodovodní přípojka definována jako samostatná stavba tvořená úsekem od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.

Obvyklou současnou praxí je, že se uzávěr vodovodu za odbočením osazuje co nejblíže vodovodu, neboť má být jeho součástí, a to i s přihlédnutím ke znění stávajících právních předpisů.

V době vybudování vaší přípojky však mohla být praxe i právní úprava (a to i ta podzákonná jiná) a tudíž ohledně toho, co je přípojkou a co je vodovodem je třeba přihlédnout také k vydaným stavebním povolením a dalším dokladům, které se ke konkrétnímu objektu váží. Ani zákonodárce neměl v úmyslu svým zákonným konstatováním změnit přípojku na vodovod a ani tak učinit nemůže, neboť by se jednalo o nepřípustný zásah do vlastnických práv. Zákonná definice přípojky tak může být samozřejmě přizpůsobena skutečnému stavu věci. Bez znalosti bližších podrobností tak nelze jednoznačně říci, zda se v daném případě jedná o vodovod nebo přípojku.

Co se týče kanalizační přípojky lze obecně konstatovat, že pokud jde o přípojky, pak jejich průběh musí znát jejich vlastník. Provozovatel sítě, na kterou jsou přípojky napojeny má obvykle povědomí o jejich průběhu pouze, pokud mu v minulost byl předán zákres těchto přípojek, přičemž samozřejmě záleží také na kvalitě konkrétního zaměření nebo zákresu, když v současné době jsou obvyklá geodetická zaměření, dříve to bývali i jen ruční zákresy. Bez předání těchto informací, na které nemá provozovatel ze zákona žádný nárok, nemůže provozovatel vědět žádnou podrobnost o přípojce (kanalizační i vodovodní) než to, že je napojena na hlavní řad.

Stejně tak provozovatel hlavního řadu nemůže vynakládat prostředky na lokalizaci a pasportizaci přípojek (pokud nejsou v jeho vlastnictví), mj. i proto, že by se jednalo o nehospodárné nakládání s finančními prostředky.

Provozovatelé jsou však obvykle vstřícní a snaží se pochopit, že vlastníci, zejm. pokud nejsou původními stavebníky, nemusí vědět přesné informace o přípojkách, a tudíž jim vychází vstříc a spolupracují s nimi na dohledání průběhu přípojky a ověření jejího stavu. Není to však jejich povinnost.